Pojem „cloud“ označuje poskytování IT zdrojů a služeb, jako je software, výpočetní výkon nebo úložný prostor, prostřednictvím sítě. Firmy mohou tyto zdroje flexibilně využívat, aniž by musely samy zajišťovat a provozovat veškerou potřebnou fyzickou infrastrukturu.
Technický základ tvoří datová centra s výkonnou serverovou, úložnou a síťovou infrastrukturou. Technologie virtualizace a kontejnerů umožňují flexibilní přidělování, správu a škálování IT zdrojů a aplikací.
Pro firmy tedy cloud představuje alternativu nebo doplněk k tradičnímu lokálnímu provozu, při kterém se software a infrastruktura provozují ve vlastním datovém centru společnosti.
Software lze provozovat s využitím různých cloudových modelů. Mezi nejdůležitější patří veřejný cloud, privátní cloud a hybridní cloud.
- Veřejný cloud: Ve veřejném cloudu poskytuje externí poskytovatel cloudových služeb IT zdroje prostřednictvím sdílené infrastruktury. Poskytovateli mohou být specializovaní poskytovatelé cloudových služeb nebo velcí hyperscalerové. Fyzickou infrastrukturu provozuje a udržuje poskytovatel cloudových služeb. Míra, v jaké poskytovatel přebírá také odpovědnost za provoz, aplikace, data a bezpečnost, závisí na konkrétním modelu služby.
- Soukromý cloud: Soukromý cloud je cloudové prostředí, jehož zdroje jsou k dispozici výhradně jedné organizaci. Může být provozován ve vlastním datovém centru společnosti nebo externím poskytovatelem služeb. Samotný technický provoz nemusí nutně zajišťovat společnost, ale lze jej také zadat externímu poskytovateli služeb.
- Hybridní cloud: Hybridní cloud kombinuje soukromá a veřejná cloudová prostředí. To umožňuje firmám například provozovat obzvláště citlivé nebo pro podnikání klíčové pracovní úlohy v soukromém prostředí a zároveň využívat zdroje veřejného cloudu pro jiné aplikace nebo pro získání dodatečné kapacity.
Kromě technického modelu nasazení hraje důležitou roli také model poskytování služeb. Software lze například nabízet jako Software as a Service (SaaS) nebo provozovat v rámci spravované služby. V případě modelu SaaS poskytovatel zpřístupňuje aplikaci jako službu a obvykle také přebírá odpovědnost za její technický provoz a průběžný vývoj. V rámci spravované služby přebírá poskytovatel služeb definované provozní úkoly související se softwarovým řešením, jako je monitorování, údržba, aktualizace nebo zálohování.
Technologie kontejnerů umožňuje nasazovat softwarové aplikace společně s komponenty, které potřebují ke svému chodu, ve standardizovaných a izolovaných prostředích. Díky tomu mohou aplikace fungovat do značné míry nezávisle na podkladové IT infrastruktuře.
V případě podnikového softwaru nabízí tento přístup několik výhod. Aplikace lze nasazovat jednotným způsobem v různých prostředích, jako jsou vývojové, testovací a produkční prostředí. Aktualizace a nové verze lze zavádět standardizovaným způsobem, což přispívá ke zjednodušení a automatizaci provozních a nasazovacích procesů.
Architektura založená na kontejnerech zároveň umožňuje flexibilní škálování jednotlivých aplikací a služeb. Platformy jako Kubernetes nebo OpenShift dokážou automatizovat nasazení, správu a škálování aplikací v kontejnerech.
Technologie kontejnerů tak představuje důležitý technický základ pro flexibilní a efektivní provoz softwaru, a to jak v cloudu, tak v lokálním prostředí.
V případě řešení pro správu komunikace se zákazníky (CCM) v cloudu je software CCM provozován zcela nebo částečně na cloudové infrastruktuře. To umožňuje firmám řídit klíčové procesy komunikace se zákazníky – od tvorby a personalizace dokumentů a digitálního obsahu až po jejich zpracování a doručení – na flexibilně škálovatelné IT infrastruktuře.
V závislosti na softwaru a provozním modelu může cloudové řešení CCM běžet ve veřejném, soukromém nebo hybridním cloudu a může být například poskytováno jako SaaS nebo jako spravovaná služba.
- Škálovatelnost: Cloudová infrastruktura umožňuje flexibilně přizpůsobovat IT zdroje aktuální poptávce. V oblasti správy komunikace se zákazníky (CCM) je to obzvláště užitečné v případech, kdy objemy dokumentů výrazně kolísají, například při zpracování na konci roku. Další výpočetní výkon a další zdroje lze podle potřeby uvolnit a následně opět omezit. Cloudové řešení CCM je proto vhodné i pro společnosti s rostoucím objemem komunikace.
- Snížení provozní zátěže: V závislosti na provozním a servisním modelu může poskytovatel převzít klíčové úkoly související s provozem infrastruktury a softwaru. Mezi ně může patřit monitorování, údržba, aktualizace a zálohování. To může snížit pracovní zátěž interního IT týmu společnosti a umožnit mu přístup k odborným znalostem poskytovatele.
- Flexibilní nákladové struktury: Při využívání externích cloudových zdrojů nemusí firmy udržovat tolik vlastního hardwaru. V závislosti na konkrétní nabídce lze vysoké počáteční investice do infrastruktury nahradit náklady založenými na předplatném, spotřebě nebo kapacitě.
- Odolnost: Cloudová infrastruktura může aplikacím a datům zajistit vysokou dostupnost. Redundantní systémy, distribuované zdroje a vhodná koncepce zálohování a obnovy pomáhají kompenzovat poruchy jednotlivých komponent a minimalizovat narušení komunikace se zákazníky, která je pro podnikání klíčová. Skutečná úroveň dosažené dostupnosti závisí na architektuře a zvolené úrovni služeb.
- Rychlost a flexibilita: Potřebné IT zdroje lze v cloudu rychle zajistit. Nová prostředí nebo dodatečná kapacita tak mohou být k dispozici v krátké lhůtě. To umožňuje firmám rychleji reagovat na měnící se požadavky a rostoucí objem komunikace.
- Inovace: Cloudové platformy usnadňují přístup k novým technologiím a službám a poskytují pevný základ pro neustálý rozvoj komunikace se zákazníky. Nové funkce a technologie, například v oblastech umělé inteligence a automatizace, lze snadněji integrovat do stávajících procesů, aniž by společnosti musely samy budovat a provozovat veškerou potřebnou infrastrukturu.
